Setkání uživatelů Varriomonitoring systému - Brno

V. setkání uživatelů Varroa Monitoring Systému v Brně
aneb sledováním spadu ke včasnému léčení včelstev pokrokovými včelaři.

6.1.2013 proběhlo v Brně V. setkání uživatelů Varroa Monitoring Systému.
 Dopolední blok zahájila RNDr. Tatiana Čermáková, výzkumnice z Liptovského Hrádku a specialistka na pesticidy, z nichž včelaře nejvíce zajímají insekticidy - látky působící na hmyz, které rozdělila do skupin:
  1. organofosfáty
-         nesystémové s rychlým průnikem do pletiv rostlin
-         dotykové, požerákové a dýchací nervové jedy
-         způsobují nevratné poškození nervové soustavy, nepůsobí na vajíčka škůdců
-         rozpustné v tucích, v půdě se rozpadají po 2-4 měsících
-         v současnosti málo používané, ochrana brambor

  1. syntetické pyretroidy
-         nesystémové nervové jedy, nepůsobí na vajíčka škůdců
-         málo rozpustné ve vodě, foto- a termostabilní
-         vážou se na kutikulu hmyzu a povrch rostlin, nesmyvatelné deštěm
-         vysocetoxické, působí v nižších dávkách, rychleji a dlouhodoběji
-         rychle se rozkládají na metabolity, které jsou ovšem dlouhodobě stabilní

  1. neonikotinoidy
-         systémové - pronikají do rostlin, rozpustné ve vodě kolují v celé rostlině
-         vysoká dávka v mořidle na semena zaručuje dlouhodobé působení v rostlině
-         nejvíce toxické pro včely, clothianidin, thiamethoxan, imidacloprid
-         účinkují v nízkých dávkách po dobu měsíců až roků
-         dopad na i na následnou generaci včel krmenou reziduami v pylu

Následky otravy insekticidy na včelstvo:
-         snížení vitality včelstva
-         snížení početnosti včelstva
-         snížení délky života včel
 Pro praxi doporučuje spolupráci včelařů a zemědělců, neboť v současnosti zemědělci potřebují insekticidy na vyšší sklizeň a také potřebují včely na opylení.
V následující přednášce MVDr. Martin Staroň z Liptovského Hrádku pojednal o rizikách kyseliny šťavelové ve směsi léčivých látek nejmenovaného výrobce. Roztok kyseliny šťavelové (KŠ)  při běžné teplotě se rozkládá v řádu několika dnů na HMF, který je pro včely jedovatý. Proto je nutné 3,5 % vodní roztok kyseliny šťavelové míchat těsně před ošetřením včel a zbytky roztoku vylít nebo skladovat při teplotě 0 C.                                                       Poukázal na přítomnost kalcium-oxalátových krystalů ve včelách po ošetření KŠ a na potřebu zkoumat vliv krystalů na zdraví včel.
Další příspěvek Lukáše Mately  „Soužití včel a roztočů“ nás seznámil s populační ekologií. Poukázal, jak ošetřování a léčení včel v současnosti může jít proti přírodní selekci zaměřené na vývoj odolných populací včel, které se dovedou účinně bránit parazitům a na selekci parazitů, kteří svého hostitele nezlikvidují, jinak by vymřeli.
Po obědě se věnoval ing. Antonín Přidal problematice změny vyhlášky 299./2003 Sb. , části o zdolávání moru včelího plodu, kterou opakovaně připomínkoval při projednávání s veterinární správou jako zástupce Mendlovy společnosti pro včelařský výzkum.
Zkušený praktik Jiří Vítámvás vlastník 150 včelstev vystoupil s metodou ochrany včelstev pomocí 85 % kyseliny mravenčí (KM) ověřenou ve velkoprovozu. Jeho cílem je jednoduchá metoda léčení dostupná pro širokou včelařskou veřejnost a uznání metody dlouhodobých odpařovačů kyseliny mravenčí za alternativní léčbu.                                                                  Svůj odpařovač nazval FORMIVAN ( form značí kyselinu mravenčí a ivan jeho působiště Ivančice).

Zásadní je monitoring – sledování populace kleštíka metodou 3P:    
-         podložka
-         práškový cukr v pozdním létě
-         plod trubčí   
                                                             
Metoda klade důraz na:
-         chemie oslabuje včelstva a šlechtí roztoče, pouze ošetření KM
-         vedení záznamů, sledování kleštíka, včas zasáhnout
-         omezení populace kleštíka už v sezóně
-         kontrola reakce včel na ošetření KM a kontrola léčebného spadu kleštíka
-         podzimní aplikace KM do podmetu je účinnější než fumigace

Oblasti zamořené kleštíkem dělí na:
1.      malé zamoření - nedochází ke kolapsům včelstev
2.      rizikové zamoření - kolapsy včelstev před zimou
3.      velké zamoření - kolapsy v průběhu srpna

Formivan nosič kyseliny mravenčí:
-         50 g celulózy (2 desky Formidolu)
-         200 g  85 % KM
-         rovnoměrný odpar až 21 dní
-         regulace odparu až 50g za den
-         použití shora, zboku i do podmetu
Účinnost:
-         nad plodem …  jaro 90 %, léto 70 %, podzim 20 %
-         podmet ….  podzim 95 %, léto 50 %

Ošetření Formivanem:
1.      jaro
-         jen při kritickém spadu nad 2 ks samičky kleštíka za měsíc
-         denní odpar 10-15 g KM dle síly včelstva
-         umístění nahoru 5-10 cm od plodu
-         po ukončení spadu nosič vyjmout! (dle příkladu po 5 dnech)

2.      podletí
-         jen po testu práškovým cukrem nebo po zvýšených spadech kleštíka
-         denní odpar 15-20 g KM dle síly včelstva
-         včelstvo může omezit plodování a více větrá

3.      podzim
-         nejdůležitější, od 1. října
-         denní odpar 10-15 g KM dle síly včelstva
-         důležitá délka ošetření 20 dnů

4.      listopad
-         jen při podezření na reinvazi
-         1-2 denní ošetření
-          

Jakub Dolínek se podělil se svými zkušenostmi vzorkováním smyvem kleštíka  z ometených včel při medobraní. Jogurtový kelímek včel usmrtil ve sklenici alkoholu a poté promýval vodou pomocí 2 sít, kdy vrchní síto zachytilo včely a spodní jemné síto smyté samičky kleštíka. Detaily na http://www.vcelky.cz/videa.htm#smyv-vcel-v-terenu
Olivek Randy odpustí, ale pro lepší pochopení biologie kleštíka včelího  do třetice zveřejňuji jeho graf převzatý z Fascinovaného včelaře.
  


Mgr. Bronislav Gruna popsal pozdní plodování včelstev a jeho místo při množení kleštíka včelího.

Dále ing. Evžen Babík představil permanentní seminář Hnutí Šance pro včely, jehož cílem je propagace včelaření, které vychází z biologie včely medonosné a z přirozených instinktů včelstva. Podrobně rozebral etický kodex účastníka hnutí ve vztahu ke včelám z pohledu jeho vlastní praxe.
V závěru poukázal na nesplnění cílů předloženého návrhu změn vyhlášky 299./2003 Sb. o zdolávání nebezpečných nákaz (varroáza, mor včelího plodu) a nastínil řešení z pohledu Hnutí Šance pro včely:

  •      větší samostatnost a odpovědnost včelařů

  •    dotace směřovat na:
                 - vzdělávání včelařů
                 - šlechtění (podpora vitálních genů)

  •     důraz klást na:
                 - monitoring - sledování výskytu nákaz
                 - prevenci - snižování infekčního tlaku
                 - vyloučení neživotaschopných genů

Ing. Pavel Holub v přednášce „Nové možnosti omezení hromadných úhynů včelstev na varroázu“ se věnoval rozboru současného stavu a upozornil na sníženou genetickou variabilitu včel, na absenci šlechtění na varroatoleranci, degradaci životního prostředí, ostatní včelí nemoci, nevhodné chovatelské postupy a špatnou funkčnost akaricidů.

Řešení nachází v:
-         přiměřená velikost včelstev a podchycení rojivosti
-         rozchov místně ověřeného genofondu
-         ošetřování včelstev jako v ekochovech
-         monitoring kleštíka včelího

V závěru vystoupil ing. Petr Texl s aktualitami z průběhu jednání o evropských dotacích do oboru včelařství.

Pořádající Pracovní společnosti  nástavkových včelařů přináleží poděkování za                          zprostředkování výměny zkušeností badatelů, zlepšovatelů a nadšenců.

Zapsal ing. Evžen Babík, zdravotní referent ZO Zlín.