20. květen – Světový den včel

20. květen – Světový den včel

Na celém světe dnes již podruhé probíhají oslavy Světového dne včel (World Bee Day). Zasloužili se o to především Slovinci, jejichž návrh v prosinci roku 2017 schválilo Valné shromáždění OSN. Tohoto dne roku 1734 se navíc narodil Slovinec Anton Janša, jeden z průkopníků moderního včelařství.

Cesta k vyhlášení Světového dne včel byla poměrně klikatá a dlouhá. Už v roce 2014 s tímto nápadem přišel Slovinský svaz včelařů (Čebelarska zveza Slovenije). Vzhledem k tomu, že Slovinsko je tradiční baštou včelařů a tato bohulibá činnost zde má dlouhé kořeny, nebylo nijak těžké přesvědčit tamní vládu, aby iniciativu podpořila. Už o rok později, v září 2015, byl návrh předložen Valné hromadě Apimondie v Jižní Koreji. Na tomto mezinárodním setkání včelařských spolků byl s nadšením přijat a většinou hlasů schválen. Následoval nejtěžší úkol – přesvědčit vlády členských států OSN o tom, že včely jsou pro život lidstva natolik významné, že si zaslouží mít vlastní svátek.

Úkolu se s vervou zhostilo slovinské Ministerstvo zemědělství, které iniciativu propagovalo při rozličných příležitostech po celém světě. Snaha Slovinců byla odměněna koncem roku 2017, kdy Světový den včel odsouhlasil nejprve Hospodářský a finanční výbor OSN a následně i Valné shromáždění OSN. Návrh byl přijat jednomyslně, hlasy všech 115 členských států. Dejan Židan, slovinský premiér, mohl vzápětí spokojeně prohlásit: „Po třech letech snažení, kdy za sebou máme veškeré administrativní povinnosti vůči OSN a kdy jsme absolvovali intenzivní informační kampaň v mnoha zemích světa, jsme konečně uspěli. Včely a další opylovatelé mají nyní místo na slunci, které si s ohledem na svůj význam pro svět i lidstvo zaslouží.

Květnový termín byl vybrán proto, že na severní polokouli jsou včelstva touto dobou v plném rozpuku. Na jižní polokouli se zas blíží podzim a včelaři sklízejí plody svého snažení. Dvacátý květen nebyl obsazený jiným svátkem a zároveň je rodným dnem (nebo spíš dnem křtu) Antona Janši (1734 – 1773). Tento slovinský včelař se stal uznávaným již během svého života. Sama císařovna Marie Terezie ho pozvala do Vídně, aby zde v nově založené včelařské škole vyučoval včelařství. Stačilo přitom málo a stal se, podobně jako jeho bratři, malířem. Pravdou ale je, že ke včelaření měl cestu vydlážděnou – jeho tatínek vlastnil asi stovku včelstev, takže Anton svět včel objevil již v útlém věku. Naštěstí pro nás odložil štětec a v roce 1769 začal profesionálně včelařit. Později včelařství vyučoval ve Vídni a pečoval o včelstva v zahradách Habsburků. Vzhledem k tomu, že byl průkopníkem nových přístupů a uznávanou autoritou, měl mnoho následovníků i po své smrti.

Včely mají svátek. Včelaři otevírají své úly veřejnosti

Pracovní společnost nástavkových včelařů se inspirovala v Rakousku a rozhodla se zorganizovat 17. až 19. května první ročník Dne otevřených úlů. Akcí hodlá oslavit Světový den včel 20. května, a přispět jí k popularizaci jejich chovu mezi zájemci o včelaření z řad široké veřejnosti. Ať jsou včely milosrdně mírné.

Dny otevřených dveří jsou populární. Pokud jde o střední a vysoké školy, každý uchazeč o studium si rád prohlédne své případné budoucí působiště. Také dny otevřených dveří České televize a Českého rozhlasu mívají hodně zájemců. Mnohý rád uvidí, odkud se hrnou informace zvané fake news. Na Slovensku má obrovský úspěch Deň otvorených pivníc, čímž se míní vinné sklepy. Návštěvník může ochutnat za dva dny od Devína po Nitru stovky produktů z vinné révy.
Ani Česká republika se nenechá zahanbit. Pracovní společnost nástavkových včelařů se inspirovala v Rakousku a rozhodla se zorganizovat první ročník Dne otevřených úlů. Akcí hodlá oslavit Světový den včel 20. května, a přispět jí k popularizaci chovu včel mezi zájemci o včelaření z řad široké veřejnosti.

Jen zkušený včelař

Dny se konají od 17. do 19. května před světovým včelařským svátkem, který schválila Organizace spojených národů a jenž vznikl na základě slovinského návrhu z roku 2015. Svátek byl nejprve schválen na kongresu Mezinárodní včelařské organizace Apimondia a následně i OSN. V den svátku 20. května se narodil slovinský rodák Anton Janša (1734–1773) působící ve Vídni, jehož většina evropských včelařů považuje za zakladatele moderního včelařství.

Zorganizovat Den otevřených úlů je složitější než jiné „Dny“. Včely totiž nejen dávají med, ale jsou i rychlé a mají žihadlo. Navíc někteří lidé jsou alergičtí na včelí jed. Pořádat exkurze, aby nikdo nepřišel k újmě, může jen zkušený včelař.

Janša sice působil v hlavním městě bývalého mocnářství jako malíř, ale choval v Meidlingu, dnes turisticky oblíbené vídeňské vinařské oblasti, okolo stovky včelstev a už tehdy v nástavkových úlech. Navíc pořádal přednášky, kterých se prý zúčastnila i císařovna Marie Terezie. Jeho kniha Úplný kurz včelařství, přeložená do češtiny, často tvořila základ moderních včelařských učebnic a mnozí v ní dodnes nacházejí ponaučení.
V těchto se organizují tak zvaný Den otevřených úlů je složitější než jiné „Dny“. Včely totiž nejen dávají med, ale jsou i rychlé a mají žihadlo. Navíc někteří lidé jsou alergičtí na včelí jed. Pořádat exkurze, aby nikdo nepřišel k újmě, může jen zkušený včelař. Organizátoři mají pro včelaře připravené včelařské klobouky i sáčky se semeny včelařských rostlin pro případné zájemce. Včelaře, kteří otevřou své úly veřejnosti, poznají zájemci o chov včel nebo pouzí zvědavci podle plakátu s pozvánkou připevněnou na viditelném místě, například na plotě.
V rámci akce by neměl chybět med ani medovina. A v pátek 17. května „nástavkáři“ dokonce plánují exkurze školní i předškolní mládeže. Akci podpořila Asociace soukromého zemědělství ČR. Pracovní společnost nástavkových včelařů se totiž stala členem tohoto spolku, který loni oslavil 20 let existence. Popřejme organizátorům pěkné počasí, hojnou návštěvnost a milosrdně mírné včely.