Hlavní obsah
V Česku je první potvrzený výskyt sršně asijské
6.10.2023 • Aktualizováno 12:13
Výskyt sršně asijské byl potvrzen v Plzni
Článek
„Včera jsme dostali zprávu, že na jednom místě v Plzni poletují velké sršně, zaslané fotografie svědčily o tom, že se pravděpodobně jedná o sršeň asijskou. Dnes jsme vyrazili na místo a ověřili, že jde skutečně o tento invazní druh. Nyní se pokusíme najít hnízdo, kontaktujeme hasiče, kteří by je měli zlikvidovat, a budeme informovat místní úřad a veřejnost,“ uvedl v pátek Tomáš Görner (AOPK ČR).
„Je
nebezpečná hlavně pro včely, které napadá v úlech. Hnízda jsou
kolovitého až hruškovitého tvaru a mají vchod z boku. Nejčastěji bývají
vysoko v korunách listnatých stromů nebo v lidských stavbách, výjimečně
i v zemi,“ doplnila jeho kolegyně Karolina Šůlová.
Vlevo sršeň asijská (Vespa velutina), vpravo sršeň obecná (Vespa crabro)
Upozornila, že je důležité každý podezřelý nález okamžitě nahlásit, a to e-mailem na: invaznidruhy@nature.cz. „Vhodné je doplnit také fotografii, aby se vyloučila záměna s jiným druhem hmyzu, a případně přesnějším popisem,“ uzavřela.
Sršně asijské se již před několika lety objevily v řadě evropských zemí. Jejich výskyt v Česku doposud komplikovalo chladnější počasí.
Poprvé byly sršně asijské na starém kontinentu zaznamenány v roce 2004 ve Francii. Následně se rozšířily do Španělska a Portugalska. V minulých letech byla ojedinělá hnízda objevena rovněž v Německu a Velké Británii.
„Letos v létě se objevila v Maďarsku u hranic se Slovenskem. Podle zkušeností ze zemí, kde jsou k dispozici dlouhodobé údaje, jako Portugalsko, Španělsko, Francie, Belgie, je důležité zajistit okamžitou likvidaci nalezených hnízd. Podcenění situace v prvních letech výskytu vede k jejímu trvalému usazení a k velmi obtížné likvidaci,“ upozornila Šůlová.
Zda
dokážou sršně asijské přežít v našich podmínkách, odborníci zatím
nejsou schopni s jistotou říci.
Domnívají se však, že nikoli.
Hnízdo invazivních sršní může dosahovat značných rozměrů. Ilustrační snímek.
„Je ale možné, že se sršeň asijská přizpůsobí středoevropským podmínkám natolik, že zde bude schopná přezimovat. Především změnou teplot v následujících letech může dojít ke změně prostředí, které se pro tyto sršně stane vhodnějším,“ odhadl loni Jiří Danihlík z katedry biochemie Přírodovědecké fakulty UPOL.
Sršeň
asijská velmi promyšleně útočí na včely. „Krouží kolem česna, kde
odchytává vracející se létavky. Jakmile včelu chytne, ukousne jí svými
kusadly zadeček, čímž se vyhne včelímu žihadlu. Poté včele ukousne
křídla, nohy a hlavu, až zůstane pouze hruď. Ta je pro sršně bohatým
zdrojem proteinů, protože hruď tvoří především létací svaly. Svalovou
hmotou se živí buď dospělé sršně, nebo potravu nosí do hnízda, kde jí
krmí vyvíjející se sršní larvy,“ objasnil Danihlík s tím, že menším
populacím sršní se včelstva dokážou ubránit. Horší situace nastává při
jejich rozšíření.
Sršeň asijská (ilustrační foto)
Proti šíření nepůvodních invazivních druhů přijala vláda akční plán. Ten výslovně zmiňuje právě i sršeň asijskou, která je nebezpečným škůdcem včelstev.
Sršeň asijská
Sršeň asijská je o něco menší než naše sršeň obecná, je tmavší a bezpečně se pozná podle žlutě zbarvených konců končetin. Tato sršeň je nebezpečná hlavně pro včely, které napadá v úlech. Hnízda sršně asijské jsou kolovitého až hruškovitého tvaru a mají vchod z boku. Nejčastěji bývají vysoko v korunách listnatých stromů nebo v lidských stavbách, výjimečně i v zemi.
V případě sršně asijské přezimují pouze oplodněné královny, které na jaře zakládají nová hnízda. Oproti sršni obecné je sršeň asijská agresivnější a vytrvalejší. Bodnutí je velmi bolestivé.
Dělnice měří na délku asi 20 mm, královna asi 30 mm a samci 18–20 mm.