Zpravodaj zlínských včelařů
Vydává ZO ČSV Zlín
Číslo 54 – duben 2022
Kontaktní adresa: Lípa č.p. 26, PSČ 763 11
– předseda ing. Jiří Kalenda; tel. 602 558 994
ÚVODNÍK JARNÍHO ZPRAVODAJE ZLÍNSKÝCH VČELAŘŮ 2022
Prožíváme velmi smutnou kapitolu naší spolkové činnosti, zapříčiněnou neustálými omezeními naší spolkové činnosti, a to na základě pandemie coronaviru. V tomto období se nám již v omezené míře dařilo obnovit naše tradiční „seance“ při zajištění všech hygienických a vládních nařízení.
Děkuji za spolupráci v rámci organizace členům výboru, revizní komise a důvěrníkům, bez kterých si nedovedu představit funkčnost naší včelařské organizace.
Velmi záslužnou věc pro naše včelaře provedl jako každý rok př. Pavel Šimeček společně s manžely Krčkovými, a to zajištění výměny vosku za mezistěny.
Jsem velmi rád, že se nám daří neustále vydávat náš Zpravodaj zlínských včelařů, jak jarní, tak i podzimní, i v tomto nelehkém období (doufám, že již končící) pandemie.
Co jsme se více naučili, je využívat internetové informace, a to především krátká videa, která jsou zde prezentována, ale musíme si dát pozor na jejich obsah a vyhodnotit si, zda se jedná o marketingový trik anebo o dobře míněnou radu.
Letošní hromniční zima měla netypický průběh, který se projevil velmi teplým únorem. Někteří nedočkaví včelaři již provedli prohlídky svých včelstev. Stalo se a dalo se očekávat, že nastoupí mrazivý březen, což po tomto teplém období může mít i fatální následky (dnešní ráno klesla teplota na -9°C). Doufám, že toto nastane jen výjimečně u našich včelařů.
Přeji všem našim včelařům úspěšný včelařský rok 2022. Rok bez včelařských nemocí a škůdců, samozřejmě i hodně pohody a klidu u včeliček, především úspěšný a úrodný včelařský rok.
Ing. Jiří Kalenda
11. 3. 2022 v 5.21 hodin
Aktuální stav zlínské organizace – březen 2022
Řádných včelařů 222
Včelařských kroužků 2
Registrovaných včelařů 22
Nečlenů 7
Celkem stanovišť 302
Celkem včelstev 2 344
Návrh plánu práce ZO ČSV Zlín pro rok 2022
Takto vypadal návrh plánu práce na rok 2022, ale již tento plán zasáhly změny, a to především kvůli zákazu konání společných akcí. Zde máme v návrhu, co by se mohlo uskutečnit v letošním roce, pokud nám to umožní situace a především protiepidemická opatření.
Výroční členská schůze: v lednu jsme ji uskutečnit nemohli, ale proběhne v náhradním termínu v neděli 10. dubna 2022 od 9.00 hodin v restauraci U Barcuchů ve Zlíně.
Včelařské „seance“: termíny od dubna do konce roku jsou 6. 4. 2022, 4. 5. 2022, 1. 6. 2022, 7. 9. 2022, 5. 10. 2022, 2. 11. 2022, 7. 12. 2022; první setkání v lednu příštího roku bude 4. 1. 2023 (první středy v měsíci od 18.00 hodin, Fügnerovo nábřeží 3802, Zlín).
Klub včelařů Zlín: zpravidla 3. středa v měsíci, prozatím také Fügnerovo nábřeží.
Setkání důvěrníků: neděle 27. 3. 2022, Horákův mlýn.
Den ZEMĚ: předpoklad 21. 4. 2022.
Den u včelaře: bude upřesněn termín v období červen – srpen 2022.
Včelařský zájezd: sobota 30. – neděle 31. 7. 2022.
Výjezdní „seance“: středa 24. 8. 2022.
Den Zlínského kraje: předpoklad 24. 9. 2022.
Společenský večer: pátek 18. 11. 2022, restaurace U Barcuchů.
VČS v roce 2023: neděle 28. 1. 2023.
Kurzy pro začínající včelaře: cca 1x měsíčně, informace na webových stránkách organizace www.csvzozlin.cz – termíny se průběžně aktualizují a doplňují.
Včelařský středeční pokec: každou středu v obchodě Včelařství Slovácko (mimo první středy v jednotlivých měsících, kdy se koná včelařská „seance“).
Vydání jarního a podzimního zpravodaje naší organizace (distribuce: jarní vydání – setkání důvěrníků, podzimní vydání – společenský večer).
Ing. Jiří Kalenda
Pozvánka na výroční členskou schůzi Českého svazu včelařů, z.s, ZO Zlín
… která se uskuteční dne 10. 4. 2022 od 9.00 hodin (prezence od 8.30 hodin), místo Restaurace u Barcuchů ve Zlíně.
Program schůze:
1. Zahájení
2. Volba mandátové a návrhové komise
3. Zpráva o činnosti výboru základní organizace za rok 2021 a plán činnosti v roce 2022
4. Zpráva o hospodaření základní organizace v roce 2021 a návrh rozpočtu na rok 2022
5. Zpráva kontrolní a revizní komise za rok 2021
6. Návrh usnesení
7. Představení nových členů ZO
8. Přestávka
9. Diskuze
10. Schválení usnesení
11. Závěr
Podle článku 12, odst. 7 stanov Českého svazu včelařů z. s., nedostaví-li se na výroční členskou schůzi ani půl hodiny po určené době zahájení více než polovina členů, ukončí předsedající řádnou výroční členskou schůzi a zahájí náhradní VČS, která je schopná se usnášet, je-li přítomna alespoň čtvrtina členů. Náhradní schůze rozhoduje nadpoloviční většinou přítomných. Program náhradní VČS musí být totožný s programem řádné VČS.
Vše záleží na tom, jak se bude vyvíjet epidemická situace. Musíme dodržovat protiepidemická opatření v souvislosti se šířením viru covid-19. Tak vypadá pozvánka na výroční schůzi ZO ČSV Zlín i návrh plánu práce na rok 2022. Zde máme v návrhu, co by se mohlo uskutečnit v roce 2022, pokud nám to umožní situace a především protiepidemická opatření a vládní nařízení pro rok 2022.
za výbor Ing. Jiří Kalenda, předseda ZO ČSV Zlín
Pozvánka do klubu
Smyslem účasti v Klubu včelařů je navázání přátelských vztahů mezi zlínskými včelaři. Když se potkají dva včelaři, mají si vždy o čem povídat. A když se setká těch včelařů 30? Na každé Klubové setkání je připraveno rámcové téma. V únoru to bylo jarní podněcování včelstev a metoda včelaření s optimalizovaným plodištěm, v březnu jarní prohlídka a rozšiřování včelstev a vyzimovaných oddělků.
Na internetu je možno najít velké množství návodů a videí. Na klubovém setkání jsou prezentována jen krátká (sestříhaná) videa. Po zhlédnutí probíhá diskuse. A najednou je „uživatel“ internetu konfrontován s názory zkušených včelařů a získává mnohdy zcela jiný pohled. A právě to povídání o včelkách a diskuse je jádrem účasti na klubovém setkání. Neméně podstatné je i vlastní setkávání, poznávání, přátelské popovídání u kafe či čaje.
Jak to vše vzniklo? Setkal jsem se s několika včelaři, kteří se po dlouhém odloučení a izolaci chtěli potkávat. Dalším důvodem byla skutečnost, že jsem našel a zajistil krásné prostředí pro setkávání v Senior klubu na ulici Kvítkové. Je tam sál s videotechnikou pro cca 70 osob, sezení u stolků a zázemí, které umožňuje občerstvení. A tak jsem do toho šel. Přednesl jsem nápad na výboru ZO ČSV Zlín a výbor ustanovení „KLUBU VČELAŘŮ ZLÍN“ podpořil. Člověk míní, ale doba mění. Z důvodu dopadů války na Ukrajině je Senior klub uzavřen. Díky příteli Josefu Lukašíkovi jsme našli útočiště v prostorách, kde se konají „seance“ a schůze výboru.
Ohlasy na Klubová setkání jsou vesměs pozitivní. Chceme pokračovat. Na dubnovém setkání budeme mluvit o chovu matek a vytváření oddělků, v květnu o medobraní a v červnu probereme léčení včelstev. Nejbližší Klubové setkání se uskuteční 20. dubna 2022 v 18 hodin opět na Fügnerově nábřeží, v budově Pozemního stavitelství (vchod z druhé strany Centra rehabilitace na Kútech č.p. 5476), viz mapka. Také budete informováni na stránkách organizace www.csvzozlin, případně přes důvěrníky.
Na setkání s Vámi se těší Libor Dubčák
Pozvánka na zájezd
Letošní včelařský zájezd bude dvoudenní a uskuteční se ve dnech sobota 30. a neděle 31. července 2022. Cílem bude Slovensko (Liptovský Hrádek, Banská Bystrica, Čičmany). Zájezd organizuje ZO ČSV Ostrožská Nová Ves společně s OO ČSV Uherské Hradiště, pro naši organizaci je rezervována polovina míst v autobuse.
Zájemci se mohou hlásit na emailovou adresu Kalenda.jiri.ijk@seznam.cz zároveň se zaplacením nevratné zálohy 1000 Kč/osobu na účet 103982262 / 2250, v poznámce uveďte jméno a příjmení přihlašované osoby.
Ing. Jiří Kalenda
SPOLEČENSKÝ VEČER 2022
Snad se letos podaří uskutečnit tuto akci, která už nám všem po dlouhé době vynucené nečinnosti chybí!
Chtěli bychom opět v přátelském kruhu uzavřít včelařský rok a vyhodnotit „nejlepší a nejchutnější“ med.
V této době je známo pouze datum a místo pořádání Společenského večera. Bude se konat
v pátek 18. listopadu 2022 od 17.00 v restauraci U Barcuchů.
Co nejsrdečněji zveme Vás, přítelkyně a přátelé včelaři, a samozřejmě i Vaše rodinné příslušníky a přátele. Počítejte už teď s termínem večírku a přihlaste se včas – nejlépe do konce září.
Podrobnější informace – kdo nám zahraje, jaké bude vstupné – najdete včas na internetových stránkách naší
organizace (www.csvzozlin.cz) a také se je dovíte na našich setkáních.
Těší se na Vás organizátoři.
Kde jste (ne)mohli být…
Zase tady máme prázdnou kolonku… Jeden z důvodů je ten, že se uskutečnit nemohl ani Společenský večer s medařskou soutěží v listopadu, ani výroční schůze v lednu. VČS jsme přesunuli na duben, Společenský večer jsme přesunout nemohli, a tak nám zbývá jenom naděje, že ten další se bude moci uskutečnit letos.
Druhý důvod je ale ten, že mezi vydáním prosincového a dubnového čísla Zpravodaje je jen krátký čas, zato do podzimu nás čeká ještě hodně měsíců – snad budou krásné a naplněné prací u včel, setkáváním s přáteli i spoustou včelařských akcí, takže tato kolonka může být v podzimním Zpravodaji krásně plná!
Vážené přítelkyně důvěrnice a vážení přátelé důvěrníci, milí přátelé,
všichni víme, že pro zdárný chod naší organizace jsou nezbytně důležité spojky jednotlivých členů s výborem a zároveň i výboru s jednotlivými členy, tedy DŮVĚRNÍCI.
Jsem si vědom náročnosti vaší dobrovolné práce, bez které se naše organizace ani samotní včelaři neobejdou.
Chtěl bych vám PODĚKOVAT za vaši obětavou, záslužnou a nezáviděníhodnou práci pro své včelaře v naší základní organizaci.
V průběhu roku vás čeká mnoho kontaktů s členy výboru a také se svými včelaři:
- pro své členy objednáváte a distribuujete léčiva pro včely
- soustřeďujete žádosti o dotace a statistická hlášení o počtu včelstev k 1. září každého roku
- podle výplatní listiny dodané pokladníkem vyplácíte dotace
- soustřeďujete vzorky měli pro každoroční vyšetření a předáváte je ozdravnému referentovi
- předáváte svým včelařům Zpravodaje zlínských včelařů
Pozvánka na setkání důvěrníků
Vážené důvěrnice a důvěrníci,
chci vás všechny pozvat na naše každoroční setkání, které se uskuteční v neděli 27. 3. 2022 od 9.00 hodin na Horákově mlýně (Zlín – Vršava).
Na setkání se těší Ing. Petr Venený
místopředseda výboru zajišťující součinnost s důvěrníky a zároveň důvěrník
mobil 604220250
P. S.: Vezměte s sebou i vyplněné objednávky na léčiva pro včely – objednáváme:
- Formidol 41 (1 balení = 2 desky; pište počty balení)
- Gabon PF 90 (počet kusů)
- Varidol (počet kusů)
Zdraví včel jako celoroční priorita
Po prvotní radostné euforii, která zavládla před rokem, když přišly výsledky laboratorního vyšetření měli, následovalo nemilé odhalení MVP u včelstev jednoho z našich členů. Naštěstí se zachoval skvěle a podezření MVP sám nahlásil, tím zabránil zcela určitě dalšímu šíření této nemoci a patří mu touto cestou poděkování.
Všechna včelstva v katastru Zlín se podrobila mimořádnému vyšetření i během minulého léta a výsledek byl naštěstí negativní.
Letošní výsledky již máme také k dispozici a v rámci organizace je jeden záchyt, který se bude řešit.
Zaujala mě aktivita „Hr na mor 2022“ kterou odstartoval Středočeský kraj a Praha. Pořádají přednášky a pomáhají včelařům, i co se týká bezplatných rozborů měli, pokud si nejsou jisti problémem, který jejich včely zrovna trápí. Je to skvělá cesta, jak odhalit problémy včas.
Ať vám všem dělá jaro radost a pozorování zdravých včelek je určitě pro každého z nás balzám na duši.
Alena Stašková, tel. 731 495 708
Mince se včelami v historii
Včela je symbolem dosažení nemožného. Lidstvo se včelami inspirovalo po celou historii, a proto vytvořilo mince se symboly včel v různých časech a kulturách.
Včely na starověkých mincích
Od počátku ražby mincí vyráběli Řekové mince, které představují ikonická zvířata jejich města nebo státu. Včela byla jedním z prvních symbolů na řeckých mincích a objevuje se na minci Efezu, vyrobené mezi lety 600 a 550 před Kristem.
Efez (řecky Efesos, Ἔφεσος, turecky Efes) je město, kde na svých mincích dlouho používali symbol včely, od tetradrachmy až po velmi malé bronzové mince.
Včela byla spojena s Efezem z mnoha důvodů. Podle spisovatele Filostrata vedly Athéňany, kteří přišli kolonizovat Jónsko (kde se Efezos nachází), Múzy, které na sebe vzaly podobu včel.
Kněžky bohyně Artemis byly nazývány melisses nebo „včely bohyně“ (Inschriften von Efesus 2109) a byly řízeny „včelími králi“ (esses), kněžími, kteří sloužili rok pod přísnými pravidly čistoty (Pausaniáš 8.13.1); starověcí Řekové a Římané si neuvědomili, že vůdce úlu je královna, ne král.
Efezské mince jsou velmi vyhledávány sběrateli. Tetradrachma ve výborném stavu může dosáhnout hodnot v blízkosti dvou tisíc dolarů nebo více, v závislosti na emisi.
Efez, Jónsko, v polovině 6. století před Kristem Tetradrachma, Athény, rok 490 před Kristem
Efez, Jónsko, rok 480 – 415 před Kristem Efezská tetradrachma
Starověké mince včel z Misie
Misia byla oblast na severozápadě Malé Asie (Anatolie), která je součástí dnešního Turecka.
Nález je z města Kyzikos, r. 460 – 400 před Kristem.
Včely na mincích z moderní doby
San Marino 10 lir Ukrajina 2010 Itálie 1928 1838 (z výstavy)
Slovinsko Ukrajina 2015 Cookovy ostrovy – pětidolarová mince
Kanada 2013 – třídolarová mince Nový Zéland pětieurová mince
Více informací najdete na
https://www.miabeja.com/monedas-con-abejas-en-la-historia/
I včely mají svůj výzkumný ústav
Čas od času slýcháváme otázku: „K čemu včely potřebují výzkumný ústav?“ Odpověď může být stručná, ale i velmi obsáhlá. Ta ideální je, jak už to bývá, někde uprostřed.
Můžeme začít od představy, že by žádný takový ústav neexistoval a včely by byly odkázány buď na sebe, jako v dávné minulosti, nebo na včelaře a jejich dobře míněné, ale empirické zásahy do života včel. Dlouhá tisíciletí žila včelstva v lesích, dokázala si nasbírat dost medu pro přežití zimy, rozmnožovala se rojením.
Roje průběžně nahrazovaly ztráty včelstev v důsledku nemocí. Dnes člověk bere včelám med a místo něj podává náhradní krmení na zimu. To se dá dělat dobře nebo špatně. Vida, úkol pro výzkum.
Roje už nebydlí v dutých stromech a moudří chovatelé spolu s výzkumníky ladí konstrukci úlů tak, aby včelám co nejlépe nahradila původní příbytky.
Vlastnosti včel jsou rozmanité. Šlechtitelské programy dokážou v populaci včel vyhmátnout včely, které mají vysokou užitkovost, pevné zdraví a jsou mírumilovné. Nikdo si nepřeje sousedské spory kvůli žihadlům.
Zemědělská výroba je vůči včelám tak trochu v konfliktu zájmů. Potřebuje včely jakožto nejpočetnější hmyzí opylovače, ale neobejde se bez aplikace prostředků pro ochranu rostlin, které mohou včelám škodit. Opět úkoly pro výzkumníky, jak rizika, pokud je to možné, omezit.
Výzkum musí řešit i prevenci, případně léčení nemocí včel. Prvořadý požadavek je, aby žádný z použitých postupů léčení neohrozil bezvadnou kvalitu včelích produktů, zdraví včelařů ani životní prostředí.
Výzkumný ústav včelařský funguje již více než 100 let. Založení je datováno do listopadu 1919, rok po skončení první světové války. Ministerská rada tehdy schválila zřízení několika zemědělských výzkumných ústavů se zaměřením na živočišnou výrobu včetně ústavu včelařského. Iniciátorem vzniku a současně prvním ředitelem se stal doc. dr. Antonín Schönfeld, který vypracoval obsáhlý program výzkumné činnosti.
Výzkumný ústav včelařský tedy formálně vznikl, ale trvalo ještě další čtyři roky, než získal vlastní střechu nad hlavou v Dole u Máslovic, kde působí dodnes. Postupem času a s přibývajícími úkoly rostl počet zaměstnanců a vznikala nová detašovaná pracoviště. Důležitým milníkem v historii ústavu byla nedobrovolná privatizace v roce 1996. Pracovníci ústavu byli postaveni před jasný záměr, bylo nutné konat.
Proto vypracovali privatizační projekt, ve kterém se zavázali v celé šíři zachovat odbornou činnost ústavu, tedy výzkum, vývoj, výrobu i služby a poradenství v oboru včelařství a včelích produktů. Projekt ve veřejné soutěži uspěl, a tak se ze státní příspěvkové organizace stala společnost s ručením omezeným. Jedním ze společníků je Český svaz včelařů a jeho prostřednictvím i většina včelařů v republice.
Nyní má ústav na všech svých pracovištích přes 60 pracovníků a více než 1000 včelstev v šesti oblastních šlechtitelských chovech. K výzkumu využívá pokusné pozemky a výzkumné laboratoře včetně státem akreditované zkušební laboratoře po diagnostiku nemocí včel, analýzu včelích produktů a zkoušení toxicity látek pro včely.
Zabývá se zpracováním včelích produktů pro běžné odběratele i certifikovaného včelího vosku a medu pro potravinářské a farmaceutické účely. Zajišťuje výrobu léčiv pro včely a přístrojů pro léčení včel, výrobu medoviny, výrobu drobných včelařských pomůcek.
Specialitou a tradicí ústavu je inseminační škola, kterou založil roku 1959 světově uznávaný odborník a dlouholetý ředitel ústavu Vladimír Veselý. Ústav každoročně pořádá řadu kurzů a školení pro odbornou i laickou veřejnost, jeho pracovníci se účastní mnoha přednášek pro včelaře v terénu. Nezřídka se také podílí na řešení problémů ve spolupráci se Státní veterinární správou, ministerstvem zemědělství a dalšími institucemi.
Ondřej Procházka,
autor je ředitelem Výzkumného ústavu včelařského
https://www.lidovky.cz/relax/zajimavosti/vcely-vyzkumny-ustav-roj-vosk-med-infekce-roj-vcelar.A220120_093451_ln-zajimavosti_ape?
Propolis…
… je produkt, který lidem darovaly včely. Vyrábějí ho dělnice k zatěsnění úlu proti vlivům nepříznivých vnějších faktorů a proti různým virovým a houbovým mikroorganismům. Propolis se používá jako dezinfekční a opravný materiál. Je složen z lepkavé pryskyřičné hmoty s charakteristickou aromatickou vůní a hořkou palčivou chutí. Pilné včely ji sbírají kapku po kapce z pryskyřičných výměšků květových poupat a listů. Tuto lepkavou složka, která obsahuje aromatické pryskyřice a flavonoidy, obohacují v úlu o vosk, pyl a vlastní enzymy, které mají léčivé a uklidňující účinky. V závislosti na zdroji, obsahu bioaktivních látek a období sklizně se může barva propolisu měnit. Může být zelená, žlutá, hnědavá nebo červená. Složení propolisu je velmi komplexní, se širokou variabilitou. Obsahuje až 30 % vosku, 50 – 55 % pryskyřice a balzámu, 15 – 20 % esenciálních olejů, 5 % květového pylu, vitamíny a několik dalších prvků. Ve svém složení má vyvážený soubor živin, kterých je více než 800. Všechny jsou rozděleny do čtyř skupin, založených na společných vlastnostech: RESIN, BALZÁMY, ÉTERICKÉ OLEJE a VOSK.
Propolis obsahuje látky:
1. FLAVONOIDNÍ:
• flavony (chryzin, tektochryzin, luteolin, apigenin aj.),
• flavonoly (kvercetin, kaempferol, galantin, ramnocitrin),
• flavonony (pinokombrin, pinostrobin aj.),
• hydroxycinamové a fenolové kyseliny (kávová, n-kumarová, ferulová, skořicová, vanilínová).
2. NENASYCENÉ MASTNÉ KYSELINY.
3. ÉTERICKÉ OLEJE.
4. TERPENY.
5. ACETOXYBETULENOL (zejména bisabolol).
6. STOPOVÉ PRVKY.
7. DUSÍKATÉ SLOUČENINY.
8. PROTEINY, amidy, aminy.
9. VITAMÍNY SKUPINY B.
10. VOSK.
Biologicky účinné látky v propolisu, zejména POLYFENOLY, působí antibakteriálně, cholereticky, diureticky, protizánětlivě. Propolis-fenolové kyseliny mají sedativní účinek a podporují hojení ran a vředů. O propolisu je v současné době známo, že má antivirové, baktericidní, antimykologické, protizánětlivé, imunostimulační a vazoprotektivní účinky. Několik farmakologických vlastností propolisu souvisí především s deriváty kyseliny oxycinamové. Jedna z nich, fenyletylester kyseliny kávové, je nejdůležitější bioaktivní složkou. Zvýšený zájem o tuto složku je díky jejím protinádorovým, antioxidačním a cytoprotektivním účinkům.
PŘÍRODNÍ VOSK, který se nachází v propolisu, je bohatý na mastné kyseliny a alkoholy. Má úžasné léčebné vlastnosti – obnovuje sekreci plic, aktivuje regeneraci průdušek sliznice.
PROPOLIS má blahodárné účinky na celý organismus.
• zlepšuje metabolismus;
• má tonizující účinky;
• normalizuje sekreční funkci žaludku;
• zvyšuje účinek antibiotik;
• odstraňuje toxiny z buněk;
• vyrovnává složení krevních složek;
• tonizuje stěny žil.
Kvalitní propolis je špatně rozpustný ve vodě, snadno klesá a rozpouští se v alkoholu. Léčivý propolis obsahuje 55 % pryskyřice a díky své hmotnosti se ponořuje ve vodě. Takto můžete při koupi propolisu zkontrolovat, zda je kvalitní. Pokud obsahuje více vosku a nečistot, propolis plave na povrchu a má méně léčivých vlastností. Pravý propolis může vyvolat pálení v ústech nebo dokonce mírné znecitlivění jazyka. Propolis se používá k přípravě různých lékových forem: výtažky, tinktury, masti, čípky, pasty, aerosoly, tablety, krémy – které se používají v medicíně, veterinární medicíně, kosmetice a parfumerii k preventivním a léčebným účelům. V 15 kapkách alkoholického roztoku propolisu se nachází přibližně 45 mg biologicky aktivních propolisových látek. Propolis se nedoporučuje osobám s intolerancí na včelí produkty.
Zdroj: Klub na podporu včiel
https://www.facebook.com/klubnapodporuvciel/
Zákonitosti života včelstva
ZÁKONITOSTI ŽIVOTNÍCH OBDOBÍ
Vzájemný vztah jednotlivců mezi sebou i k celku a celku k jednotlivci se vyvíjel od nepaměti a ustálil se v určitá pravidla, která mají charakter zákonitostí, a jsou to:
1. Zákon trvání (existence) celku.
2. Zákon vývoje a vývinu každého jednotlivce.
3. Zákon rozvoje celku.
4. Zákon vnitřního prostředí.
5. Zákon zimního klidu.
6. Zákon česna.
Střídání vnějších životních podmínek se každý rok opakuje. Na stejné změny odpovídá včelstvo týmž způsobem. Můžeme proto činnost včel v každém období považovat za zákonitou, neboť musí být vykonána, nemá-li včelstvo zahynout.
I. Zákonitost trvání života (existence) celku
Mezi trvalé hmyzí státy řadí obecná biologie i příbuzné včely: vosy, sršně, čmeláky i mravence. Tato společenstva však nejsou trvalá, jejich státy na podzim zanikají. Jen některé oplozené samičky pozdní generace přečkají zimu někde v úkrytu, a až je teplo probudí ze strnulosti, založí znovu svůj stát. Jako společnost žijí pouze 6 měsíců. Podobně je tomu s trváním států mravenčích. Na podzim mravenci zkřehnou a ve strnulém stavu přečkají zimu. Ožijí k dalšímu životu s příchodem jara.
Jedině včela medonosná má svůj stát trvalý. Trvá bez přerušení tak dlouho, dokud je včelstvo schopno tvořit a udržet k životu potřebné teplo, dokud může vylučovat vosk a z něho stavět plásty, dokud je schopno si nahromadit zásoby výživy nejen pro sebe, ale i pro příští pokolení, a udržovat a obnovovat svoji pracovní energii. Pokud tyto čtyři životní úkony plní, je věčně mladé a nesmrtelné – není-li schopno kterýkoli z nich splnit, uhyne. Zákony přírody jsou neúnosné i pro včely. Život celku je závislý na kterékoli složce.
Závislost života včelstva na teple
1. Včelstvo s malým počtem jedinců není schopno vytvořit a udržet ani tolik tepla, kolik je ho třeba k uhájení holého života, a proto v zimě zmrzne.
2. Zanedbá-li se z jakýchkoliv příčin dohled na vývoj a vývin podzimního pokolení, je včelstvo zeslabené nedostatkem včel podzimní generace, i když je silné počtem. Letní včely uhynou během podzimu, zimy a zbytek uhyne pro neschopnost udržet teplo.
Závislost života včelstva na stavbě
1. Nastane-li nepříznivé počasí trvající několik dní dříve, než si roj najde svůj příští domov, zahyne.
2. Včelstvo nepřežije zimu, nemůže-li si pro nadbytek zásob v plodišti vybudovat řádné zimní hnízdo.
3. Nedostavěné mezistěny ponechané přes zimu v plodišti nebo plást pylu na středu plodiště nebo špatně zavěšené plásty, takže plocha jednoho plástu těsně doléhá na plochu druhého a rozdělují tak zimní chomáč na dvě části. Nejdříve uhyne slabší část chomáče, pak silnější.
Závislost života včelstva na výživě
1. Včelstvo zahyne, jestliže si nenanese ani tolik zásob, kolik je třeba k uhájení života v zimě.
2. Jestliže vzal chovatel včelstvu zásoby v domnění, že je léto, že si nanesou.
3. Včelstvo, které chovatel včas a dostatečně nezásobil, zajde hlady.
Závislost života včelstva na pracovní energii
1. Včelstvo zahyne, nevrátí-li se matka ze snubního letu.
2. Není-li včelstvo schopno ztracenou matku nahradit.
3. Kladou-li ve včelstvu trubčice.
4. Klade-li ve včelstvu neoplozená matka, je včelstvo rovněž odsouzeno k zániku.
Z těchto příkladů je jasné, že všechny složky života včel jsou stejně důležité, žádná není hlavní ani vedlejší, bez kterékoli nastává smrt. Takže publikace pojednává o každé složce jejich života zvlášť, nejsou samostatné, ale závislé jedna na druhé a jednotlivě na celku.
Závislost tepla na celku
Závislost stavby na celku
Závislost výživy na celku
Závislost pracovní energie na celku
II. Zákonitost vývoje a vývinu každého jednotlivce
Včela je hmyz s dokonalou proměnou, to znamená, že se z vajíčka vylíhne červík (správně larva), ta se zakuklí a z kukly se vylíhne již dokonalý hmyz. Zákonitosti vývoje a vývinu jsou změny do podrobnosti. Kdo se o ně hlouběji zajímá, může se poučit z jiných publikací. Zde uvádím jen to, co je pro praxi nutné.
Období vajíčka
Období larvy
Nymfa
Období kukly
Přehled období vývoje matky, trubce a včely:
Období vývoje vajíčko larva nymfa dní kukla celkem dní
Matka 3 5 ½ 3 5 16 ½
Trubec 3 7 5 9 24
Dělnice 3 6 4 8 21
Využití zákonitosti vývoje v praxi
a) Stáří vajíčka se pozná podle jeho postavení (sklonu) v buňce.
b) Matka klade do buňky 2–3 vajíčka: plodná matka, slabé včelstvo nebo nedostatek buněk.
c) Mnoho vajíček v buňkách různých poloh i na stěnách buňky: kladou trubčice.
d) Vajíčka zůstávají po třech dnech i ve dnech dalších bez proměny. Jsou hluchá, tj. vývoje neschopná. Je třeba vyměnit vadnou matku.
e) Pro chov matek včelař vybírá červíka hned po proměně z vajíčka. Kolem něho je potrava průzračná jako voda. Je-li mlékovitě zabarvena, je červík nevhodný pro výchovu matky.
f) Pro chov matek se doporučuje devítidenní osiřelec. Není v něm otevřený plod, kromě toho, z něhož mají vzejít matky. Nepřítomnost matky je poruchou v činnosti včelstva. Vyletování za snůškou je omezeno. Výnos z chovného včelstva je obětován chovu matek. Velikého počtu kojiček, které chov matek vyžaduje, dá se dosáhnout takto bez ztráty výnosu:
1. Smetením včel z několika plástů nejmladšího plodu včelstev s příznaky rojení
2. Obložení série oček plásty otevřeného plodu, který vyplňuje dno buňky a který bude ještě téhož dne zavíčkován; včely na něm sedící přejdou k ošetřování nejmladšího plodu (viz odstavec Nucená výměna matky)
g) Jak se zjistí, kdy vyběhne matka ze zavíčkovaného matečníku: nymfa matky se zapřádá v horní polovině svého těla. Předivo je tak pevné, že při pokusu o roztržení se zničí celý matečník, a tím i matka. A přece je velmi často třeba vědět, kdy matka vyběhne, zvláště, když matečníků je několik a máme si volit ten nejstarší. Jsou-li vedle matečníků i buňky s dělničím plodem, byly pravděpodobně zakladeny současně s vajíčkem v matečníku. V tom případě zjistíme den vyběhnutí matky podle vývoje plodu v dělničích buňkách.
Po odstranění víčka, popř. několika víček, spatříme plod již podobný dospělému hmyzu, který je:
Mléčně bílý – matka vyběhne za 6 dní,
Oči začínají růžovět – matka vyběhne za 5 dní,
Oči jsou sytě růžové – matka vyběhne za 4 dny,
Oči jsou světle fialové – matka vyběhne za 3 dny,
Oči jsou fialové – matka vyběhne za 2 dny,
Oči jsou temně hnědé – matka vyběhne do 24 hodin.
Přesně odhadnout barvu je dost obtížné. Proto na vyběhnutí počítáme rozmezí dvou dní a k uvedeným číslům připočítáme 1 den.
Opuštění buňky
Dělnice. Nepatrně klenuté víčko otvírá mladuška od prostředka. Víčko kousek za kouskem odstřihuje kusadly, až z něho zůstanou drobečky. Vzniklým otvorem se s namáháním protáhne, dřepnutím narovná křídla a potácivě nastupuje cestu do života za svým příštím posláním.
Trubec. Vysoko klenuté víčko odstříhává trubec kusadly těsně u okraje buňky. Odstřižené víčko hlavičkou vysune, a to spadne na dno buňky.
Matka. Počíná si stejně jako trubec. Někdy zůstane víčko na nedostřižený okraj viset. Kolem spěchající včela je náhodou přiklopí, jiné včely víčko přistaví a chovatel stojí před záhadou, proč je matečník prázdný. Včely někdy pomáhají matce usnadnit vyjití z matečníku. Sejmou z něho víčko až na narezlé předivo, které si matka uvolní sama.
III. Zákon vývinu včely
Mladuška po opuštění buňky je hotový tvor jen formou svého těla. Jako každé mládě se bude teprve vyvíjet. Její pohyby jsou nejisté, není schopna letu ani obrany, nebodá. Do první buňky vsune sosák a potácivě dojde až k buňkám s plodem, kde se usadí a setrvá zde první tři dny svého života. Ne proto, že je její poslání první tři dny zahřívat plod, ale proto, že je jako každé mládě zimomřivá. Po opuštění buňky se její tělesná teplota pohybuje kolem 11 °C, tj. méně, než kolik potřebuje k plné pohyblivosti (15 °C). Plod má proti mladušce mnohem vyšší teplotu. K tomu, aby vyhledávala teplo, ji nutí pud. Přijímáním a zažíváním potravy zvyšuje již následujícího dne svoji teplotu na stupeň plné pohyblivosti a její žlázy se připravují k činnosti.
Po třech dnech ošetřuje již plod starší tří dnů a krmí jej krmnou šťávou s přídavkem pylu a medu. Mezitím se mladušce vyvinula hltanová žláza odměšující krmnou šťávu. Od šestého dne svého stáří ošetřuje tímto odměškem nejmladší plod. Její ošetřovatelské poslání končí kolem 12. dne jejího života. V této době ošetřuje i matku a trubce. Její hltanové žlázy se vyčerpaly, ponenáhlu zaprahují a místo nich začínají činnost žlázy voskové. Je schopna vylučovat vosk a z něho stavět plásty v dalších šesti dnech svého života. Ne výhradně, neboť jejímu vývinu v těchto dnech přináleží i jiná práce, jako přijímat nektar, měnit jej v med, pěchovat pyl v buňkách, udržovat čistotu v úle, opravovat buňky a konat stráž v česně. V nárazové snůšce vylétá někdy i dříve.
Již v té době, kdy ošetřovala nejmladší plod, se mladuška prolety seznamovala se svým domovem, aby jej bezpečně nalezla, až se bude vracet obtěžkána rousky pylu, s plným volátkem nektaru nebo vody. Tato doba začne kolem 20. dne stáří a potrvá do konce života.
Rozdělení prací, jak je zde uvedeno, odpovídá přibližně stavu včelstva, v němž jsou zastoupeny mladušky všeho stáří. Jestliže nastala přestávka v kladení matky, nastane po 21 dnech ve včelstvu porucha, budou scházet mladušky. Pokud budou schopny, zastoupí je starší mladušky, jindy mohou mladší včely nahradit ztracené létavky (např. při ztrátě létavek), ač dosud nepřišel jejich čas.
Létavky jsou schopny opakovat činnost mladušek jen tehdy, jestliže jsou jejich žlázy schopny obnovit činnost. Avšak výsledek práce není nikdy takový jako u včel příslušného stáří. Létavka může stavět, nikoli vylučovat vosk. Ten ubírá ze sousedních plástů. Mladušky, které začaly dříve s prací v poli, také dříve dožijí. Létavka v plné snůšce, pracující od „slunka do slunka“, žije asi 10 dní. Zůstane-li naživu déle, prodloužil se jejich život o dny, kdy pro nepříznivé počasí nevyletovala. Včela nestárne počtem dní, nýbrž opotřebením svého tělesného ústrojí. Včela se nejvíce opotřebovává při ošetřování plodu a při snůšce.
Nejdelší věk mají včely podzimní generace. Dožijí se 8–9 měsíců. Na délku života má vliv i jakost ošetřování při vývoji.
Znalost zákonitosti vývoje (tj. z vajíčka do mladušky) a vývinu (z mladušky do létavky) poslouží chovateli velmi dobře v praxi. Nezájmu mladušek o matku se dá využít pro bezpečné přidání matky bez jakékoli její ochrany. Orientační smysl a znalost mateřského úlu poslouží, máme-li zabránit rojení. Orientačního smyslu využijeme i k okamžitému přerušení loupeže. Pro výchovu matek je třeba hojně mladušek ve stáří šesti dnů. Najdeme je bezpečně na nejstarším otevřeném plodu blízkém zavíčkování.
IV. Zákonitosti rozvoje
Slovem rozvoj je obvykle míněn jarní vývin včelstva do síly pro hlavní snůšku. Stejně tak se vyvíjí početní síla podzimní generace, ale pro sílení se slova rozvoj nepoužívá; aby byl zřetelný rozdíl mezi vývinem mladušky a vývinem včelstva, užívám pro toto dění slova rozvoj. Čtyři složky života včelstva zaručují celku trvání a tvoří vnitřní sílu včelstva, která mu umožňuje plnit poslání. Proto je musí stále udržovat a rozvíjet. Vylétlý roj, který nalezl svůj nový domov, se k dalšímu životu teprve rozvíjí. Jeho rozvoj nekončí stavbou díla, nýbrž pokračuje v dalším koloběhu života ve všech čtyřech složkách, pokud včelstvo žije, a navenek se projevuje tempem života. Jarní i podzimní vývoj do síly je jen úsekem rozvoje.
Poruchy, se kterými se včelstvo vyrovnává rojením, jsou poruchami vnitřního prostředí včelstva a jeho zákonitostí.
V. Prostředí života včelstva
• Zákonitost vnějšího prostředí
Okruh doletu včel, v němž nalézají svoji obživu, tvoří vnější prostředí života včelstva a jeho vnější podmínky. Těm se včela musí přizpůsobit, má-li žít. Včelstvo přenesené do horších podnebních a snůškových podmínek se jim musí znovu přizpůsobit a nejsou řídké případy, že své přizpůsobení začíná výměnou matky nebo rojením. Trvá to někdy několik let, než se v nových podmínkách osvědčí, osvědčí-li se vůbec. Na příznivější podmínky si včelstvo zvykne rychleji.
V prostředí se dějí změny. Vysoká je délka slunečního záření a jeho účinky. Opakují se větší nebo menší pravidelnosti každý rok a každé roční období. Je to zákonitost vesmíru (přírody). Změny prostředí vyvolávají ve včelstvu odezvu (reflex), kterou se včely s nastalou změnou vyrovnají. Tak na postupné prodlužování slunečního záření po zimním slunovratu a zvyšování denní teploty odpovídá včelstvo zvýšením a postupným rozšiřováním teploty v hnízdě a činností, kterou vyžaduje rozvoj včelstva do síly.
Na snůšku pylu a nektaru z květů ovocných stromů nebo z řepky reaguje včelstvo stavbou plástů. Při rozkvětu hlavní snůškové rostliny mobilizuje své síly k hromadění zásob potravy. Konec vegetace vyvolává nutnost obnovy pracovní energie, tzn. nahradit odcházející letní pokolení. Podzimní rovnodennost a chlad podzimu se projeví zakládáním zimního hnízda, přerušením plodování a přípravami k zimnímu klidu.
Každá vnější změna je příčinou změny činnosti včel, stává se jejich životním úkonem, který musí být splněn, má-li život pokračovat.
Změny vnějších životních podmínek nejsou náhlé, příroda je postupně připravuje, a právě tak postupná je odezva změny podmínek ve vnitřním prostředí včel.
• Zákonitost vnitřního prostředí
Včelstvo se přizpůsobí každé změně životních podmínek, má-li k přizpůsobení všechny potřebné podmínky:
1. Na činnosti vyvolané vnějším popudem se účastní všechny složky života včelstva.
2. Jedna složka je vždycky životním úkolem, který musí být splněn, má-li včelstvo dále žít, ostatní složky tvoří podmínky splnění v pořadí, které určuje zákonitost existence (trvání života).
3. O konečném výsledku rozhoduje množství a jakost kterékoliv složky, jak určuje zákonitost rozvoje.
Tak je tomu u každé složky, která se stane na popud zvenčí životním úkolem (viz životní období včelstva).
Srovnáme-li život včely jako jedince s životem včelstva jako celku, přicházíme k překvapujícímu poznání:
Život včely. Její tělo je složeno z různých ústrojí. Každé je zařízeno pro určitý výkon, jedno ústrojí svou činností vyvolává činnost jiného. Porucha v jednom působí poruchu činnosti ostatních. Dobrá činnost všech ústrojí včely zaručuje trvání jejího života.
Život včelstva. Jako v jedinci jsou rozlišena jednotlivá ústrojí pro rozličnou činnost, je tomu tak i v životě celku. Je rozlišen ve složky, každá má svůj účel, jedna složka je závislá na druhé, porucha (množství a jakost) v jedné zaviňuje poruchu v činnosti celku. Dobrá činnost všech složek je základem trvání celku a zárukou dobrého výsledku chovatelské práce. Včela medonosná může plnit poslání svého života (jak se vývojem od pradávna utvářela) jen ve společenstvu, kterému říkáme včelstvo, nikdy ne jedinec.
Včelstvo žijící svobodným životem v dutině stromu má jiné vnitřní prostředí než v péči člověka. Svobodně žijící včelstvo si je vytváří podle vrozeného pudu, podle podnebních a snůškových podmínek, na nichž je život celku závislý. Člověk včelstvo omezuje svou vůlí a zásahy, které jsou nezřídka v rozporu se zákonitostmi jejich života. Úl není dutina stromu, kde si včela všecko zařizuje po svém, jak to zdědila po svých prapředcích. Nerozděluje prostor na plodiště a medník, nestaví plásty „na teplo“ nebo „na studeno“, nemá rámek a mřížku. Nikdy by nestrpěla volný prostor mezi stěnou a rámkem, kdyby si člověk nezvolil právě těch 6–7 mm, které včela nikdy nezastavuje ani netmelí.
Vnucuje-li jí včelař jiné vnitřní prostředí, musí respektovat zákonitosti jejího života a nejednat proti nim. Všechny problémy jako podněcovat – nepodněcovat, stavět – nestavět, studené a teplé zimování, úlová otázka atd., vznikaly z neznalosti zákonitostí jejího vnitřního prostředí.
VI. Zákonitost zimního klidu
Na postupné změny počasí v přírodě reaguje včelstvo postupně, jak se jejich vliv projevuje (chladné noci, kratší dny, podzimní studené větry a plískanice, pak noční mrazy, denní teploty kolem nuly a konečně sníh a denní mrazy).
Letní tempo se zpomaluje a včelstvo se připravuje k zimnímu klidu ve své činnosti, která nemá obdoby v životě jiných živočichů. Ptactvo, pokud v zimě nenalezne potravu, odletí tam, kde je jí dostatek. Savci zimu přespávají, tráví z nahromaděných zásob tuku ve svém těle, aby udrželi nutnou tělesnou teplotu v době zimního spánku. Nebo si zřídí zásobárnu potravy, jako křeček aj., ze které se sytí, když teplota těla dostoupí ke kritické hranici, ve které se probouzeli. Hmyz zkřehne v nějakém úkrytu a v tomto stavu zůstane, dokud jej teplo jara neprobudí.
Včelstvo nemůže použít žádné z těchto forem přezimování pro zvláštnost způsobu svého života. Tělesná teplota včely nesmí klesnout pod stupeň částečné pohyblivosti 10–11 °C nebo jen na velmi krátký čas. Zimu přetrvává včela ve stavu bdělém, v němž svoji teplotu stále vyrovnává. Způsob jejího zimování má s ostatními živočichy jen některé znaky.
1. Zmenšuje svůj povrch, aby vyzařování tepla z chomáče bylo nejvýš omezeno. Zimu přespávající savci se stáčejí do kolečka, stejně se chovají pes a kočka, je-li jim chladno. Žížala se zkroutí do uzlu, aby její povrch těla byl co nejmenší. Koule má při největším obsahu nejmenší povrch. Včely se seskupí mezi plásty v chomáč blížící se tvaru koule, hladem hynoucí včelstvo vytváří ten tvar vždy.
2. Omezuje výměnu látek, zvláště trávení a zažívání, dýchání i vyměšování nestravitelných látek. Omezení výměny látek je jako zmenšení povrchu zákonité. Je to nezbytná nutnost, jinak by se výkalový váček přeplnil nestravitelnými zbytky, které včelstvo odstraňuje jen při letu mimo úl, avšak k proletu nejsou v zimě podmínky. Přestoupí-li popeloviny ve váčku váhu 40 mg, začnou včely kálet v úlu, čímž je ohrožen život celku. V nejlepším případě vyjde takové včelstvo ze zimy silně oslabeno a užitek z něho je ztracen. Omezení výměny látek se projeví i snížením teploty ve středu chomáče na stupeň pohyblivosti.
3. Omezuje pohyb a veškerou činnost na uhájení života a na zachování pracovní energie pro jarní rozvoj. Pohyb a tělesná činnost vyžaduje zrychlené dýchání, častější příjem potravy, zvýšení trávení atd.
4. Těmto nutnostem přizpůsobuje včelstvo i svoje seskupení, v němž může teplotu vytvářet, udržovat a regulovat. Střed chomáče tvoří matka s nejmladšími včelami, z nichž většina je zalezlá v buňkách. Matka zimuje mezi včelami v uličce mezi plásty. Ostatní včely, na něž se buňky nedostaly, vytvoří kolem jádra s matkou obal zimního chomáče, který teplo vnitřku izoluje a řídí hustším nebo řidším sesednutím. Pohled na chomáč při sníženém druhém dnu působí dojmem, že každá včela ukrývá hlavičku pod bříškem včely sedící nad ní. Nepatrně zdvižená křídla připomínají uložení tašek na střeše. Povrch chomáče se nepatrně vlní, patrně průvanem způsobeným otevřením podmetáku za mrazu. Jen shora, kde se dotýká zásob, není chomáč uzavřen, jak je patrno při pohledu celuloidovým krytem, ležícím na horních loučkách rámků. Zimní chomáč je v tomto seskupení jedinečným živočišným topným tělesem. Jako každé jiné vyzařuje teplo v souladu s fyzikálním zákonem: „Stýkají-li se dvě tělesa různé teploty, jejich teplota se navzájem vyrovnává.“ Jedním tělesem je zimní chomáč, druhým vzduch, který ho obklopuje. Včelstvo seskupené v chomáč se brání ztrátám tepla při klesání teploty zesílením a zhuštěním obalu. Napomáhá tomu i vzduch mezi křídly a tělem povrchových včel. Tímto způsobem přečká včelstvo i nejtužší mrazy. Vyzařováním teplo zimního hroznu (chomáče) klesá. Úbytek tepla uhradí včely přijímáním potravy. Teplo, které vytváří střed chomáče, šíří se od středu až k obvodu. Způsob, jakým včelstvo přijímá potravu, je v souhlase se zpomaleným životním tempem.
VII. Zákonitosti česna
Poslání zachovat sama sebe má dvě stránky:
1. Přijímat potravu a přeměňovat ji v látky potřebné tělu nebo v některý druh energie, jako je teplo, práce, pohyb.
2. Ochránit bezpečnost života i za cenu sebeobětování.
Česno je spojení světa slunečního záření a jeho účinků se světem šera a tmy v úlu. Česnem vstupuje do úlu matka se zárukou dalšího trvání života v podobě oplozovacího znaménka. Česnem proudí dovnitř obecně podmínky života, světlo, teplo, vzduch, a také zásoby potravy, nektar a pyl.
Česnem se ale derou dovnitř i nepřátelé, ať vlastního druhu (včely slídilky), stejného rodu (vosy, čmeláci, mravenci), nebo i rodů jiných: myš, rejsek. Nemohou-li nepřátelé vniknout dovnitř, buď ruší klid (sýkora), nebo se dovnitř dobývají násilím (datel).
Svoji bezpečnost života i trvání chrání včely jednak strážemi v česně, jednak zákonitým uspořádáním složek svého života uvnitř úlu. V česně jsou na stráži včely a každý vstupující je před česnem stráží zastaven, ať vlastní nebo cizí. Vlastní projde, cizí je zadržen, a nedá-li se co nejrychleji na útěk, je zabit.
V době snůšky není slídění ani stráže v česně. Přesto není úl bez ochrany. Stačí sebemenší šramot a včely se nahrnou z česna. Nezáleží, jak silný je nepřítel, obrátí na útěk i samého pána přírody, člověka. Jedině před svým největším nepřítelem, chladem, vždycky ustoupí. Opustí česno a život celku chrání pak vnitřní uspořádání složek a všecky včely.
1. Nedělené plásty sahající od stropu až k česnu postaví svobodně žijící roj. Jak plásty postaví, záleží na umístění vchodu do úlu, na velikosti a tvaru prostoru, ale vždy tak, aby celek byl chráněn proti nepříznivému počasí, hlavně proti panujícímu větru. Plásty jsou přistavěny nejen ke stropu, ale i ke stěnám, čímž je celý prostor rozdělen na úzké prostory (uličky), v nichž se dá lépe udržet teplo, ale které brání nepříteli, aby se dostal k zásobám jinudy než přes včely tvořící živou hradbu na ochranu svého bytí.
2. Tekuté zásoby (med) jsou umístěny nejdále od česna, až pod stropem. Pyl je ukládán pod medem a tvoří hranici mezi medem a plodem. Pyl je i v krajních plástech, které zakončují hnízdo z obou stran.
3. Plod má své místo nejblíže k česnu. Pro svůj rychlý vývoj potřebuje mnoho vzduchu, má-li během šesti dní vážit 500krát více než první den. Nemá-li včelstvo plod, jsou buňky prázdné. Je-li přece jen v některých tu a tam med, je to příznak, že se s matkou něco děje. Buď včelstvo osiřelo, nebo je možné, že má již matečníky. Má-li včelstvo matku, pak není oplodněna. Bodá-li včelstvo, jinak při prohlídce klidné, vyletuje matka na snubní prolet. Jakmile je oplozena, zmizí med z buněk pro plod a včely přestanou bodat.
4. Kolem plodu je soustředěna největší část dělnic. Jsou to většinou včely ošetřovatelky a včely, které ještě pro práci v poli nedorostly. Obvod hnízda zaujímají létavky. Nejvíce je jich mezi plodem a česnem. Ty tvoří živou hradbu, na kterou musí narazit každý vstupující, kdyby se mu podařilo bdělost stráží oklamat. Toto uspořádání vnitřku je trvalé, u všech včelstev stejné, a proto zákonité.
5. Mezi česnem a zásobami se posouvá i hnízdo s plodem. Na podzim je poslední plod nejblíže k česnu. Kolem něho se soustředí všechny včely, a jakmile se plod vylíhne (vyběhne), začne se zde tvořit zimní hnízdo. Dříve byl plod v kontaktu se zásobami, teď na jeho místě udržuje s nimi kontakt celý chomáč. K jaru se chomáč přiblíží ke stropu, kde se v nejteplejším místě zakládá jarní hnízdo. Až se otevřou zdroje snůšky, matka horní buňky znovu nezakládá, ale včely je zalejí medem. Postupným ukládáním nektaru a medu je plod stlačován stále níže k česnu, aby opět na posledním plástu bylo založeno zimní hnízdo. Tento koloběh se každý rok opakuje, včelstvo žijící divoce se posouvá po svislé ose.
Tento přirozený postup za potravou se v našich úlech včelstvu vzal. Sejmutím medníku jsou včely donuceny uprostřed zimy změnit směr postupu a pohybovat se po ose rovnoběžně s horní loučkou rámku. Včelstvo, zejména slabé, ale i silné, má-li plod, zůstane na něm sedět a zahyne hlady v těsné blízkosti zásob, ke kterým pro chlad nemělo přístup.
Svobodně žijící včelstvo se posouvá po svislé ose, neboť v tomto směru má potravu zabezpečenou šíří průměru svého chomáče. Je s ní ve styku bez jakékoli změny po celé zimní období. Tak tomu není v našich úlech po sejmutí medníku. Jakmile se hne za zásobami, nabírá je chomáč necelou polovinou svého průměru, jeho posun je rychlejší než při posunu po svislé ose. Ponechalo-li se ve včelstvu více plástů, než jich obsedne, jsou pruhy potravy užší, posun rychlejší a výsledkem je smrt včelstva, ačkoliv plásty, v nichž včely nesedí, jsou plné zásob.
Ing. Jiří Kalenda,
na motivy knihy Otakara Brennera Zákonitosti života včelstva, vydané v roce 1969
Pozvání na Svatý Hostýn na včelařskou pouť
Jak to vypadá na začátku jara, zdá se, že kovidová epidemie ustupuje a řada omezení s ní. Proto je reálné, že bude možné opět uspořádat největší setkání včelařů a jejich přátel na tradičním místě. Před dvěma lety tato možnost vůbec nebyla a v loňském roce mohla být pouze mše svatá. Pořadatelé včelařských poutí vážně uvažují, že v pořadí již 19. včelařská pouť na Svatém Hostýně ve Zlínském kraji zase proběhne v plném rozsahu. Je zajištěný termín na víkend 21. a 22. května 2022. Slavnostní mše svatá za živé i zemřelé včelaře a jejich rodiny začne v neděli 22. 5. od 10:15 hod. v bazilice Nanebevzetí Panny Marie. Mši bude předcházet posvěcení spolkových krojů a praporů a slavnostní průvod od sochy sv. Ambrože do chrámu. Jako při předchozích poutích budou osloveni prodejci včelařských potřeb, zkušení přednášející, počítá se i s doprovodnými akcemi kulturního rázu. Jejich program bude průběžně zveřejňován na webových stránkách našeho svazu (www.vcelarstvi.cz).
Jak se dostat na Sv. Hostýn, místo pouti? Pro zdatné turisty se nabízí pěší výšlap s převýšením 400 m po turistických trasách, pro méně zdatné kyvadlová autobusová doprava z Bystřice pod Hostýnem jak od vlakového, tak od autobusového nádraží. Osobními auty se na vrchol dostanete jen na povolenky (za 100 Kč), těch je ale vydáván velmi omezený počet, proto na ně nespoléhejte. Automat na povolenky je umístěn u autobusové zastávky u hřbitova nedaleko velkého parkoviště. V areálu Sv. Hostýna totiž budou probíhat stavební práce a parkování osobních aut bude velmi omezeno. V permanenci budou také taxíky.
Pokud hodláte v našem kraji strávit oba dny, je možné se ještě ubytovat v tamním Poutním domě č. 3, zajistit si ubytování můžete na recepci, tel. 573 381 693. Pro ubytované jsou vydávány povolenky k výjezdu osobního auta nebo i autobusu, dostanete je s potvrzením o ubytování. Další možné ubytování je v Bystřici p. H., např. v Domově mládeže SŠNO (Mlýnská ul. 1425, tel. 573 378 001, 724 940 480, e-mail: idesova@ssno.cz), případně v ubytovně tělovýchovné jednoty Bystřice p. H. (Sportovní 1357, tel. 792 529 346). Chcete-li na Sv. Hostýně ve stánkovém prodeji nabízet sortiment související se včelařstvím, nahlaste svůj zájem př. Gomolové (jaroslava.gomolova@seznam.cz, tel. 739 344 177). O stravování je pro návštěvníky také postaráno, a to ve třech restauracích a řadě kiosků u hlavního schodiště.
Sv. Hostýn nabízí i další zážitky. Není zde jen kostel zasvěcený Nanebevzetí Panny Marie a současně Bazilika Minor, ale také krásná a umělecky cenná křížová cesta Dušana S. Jurkoviče, Jano Kohlera a Joži Úprky, dále Vodní kaple, impozantní schodiště s 256 stupni, rozhledna, větrná elektrárna, valy z doby Keltů. Nově je na východní straně chrámu umístěná rozměrná mozaika slovanských věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje podle litografie J. Kohlera vytvořená manželi Vojtěchem a Passionarií Paříkovými. Je to také křižovatka i cíl turistických tras jak pro pěší, tak pro cykloturisty. V Jurkovičově sále, kde budou probíhat přednášky a výstava fotografií, je Muzeum přírody Hostýnských vrchů a historie Sv. Hostýna. Zkrátka, návštěva Sv. Hostýna a včelařských přátel stojí za to.
Na všechny včelaře, krojované a s prapory i ty bez krojů a praporů, na přátele včel a přírody se těší pořadatelé pouti.
Za organizační výbor
Karel Zahradník
(pozvánka byla napsána pro časopis Včelařství)
19. národní pouť včelařů na Svatém Hostýně 2022
Sobota 21. května 2022
10.00 otevření informačního centra – Poutní dům č. 1
14.00 zahájení 19. včelařské pouti v Jurkovičově sále
Odborný včelařský seminář – Jurkovičův sál:
14.00 „Zootechnika včelstev (racionalizace chovu včel)“ – Ing. František Texl
Odborný včelařský seminář – Poutní dům č. 1:
14.00 „Škůdci a zdraví včel“ – MVDr. Lucie Pecková
Chodba Poutního domu č. 1:
14.00 poradenství a předvádění pečení a zdobení perníků
– lektorky M. Bajzová, F. Drdová, I. Podsedníčková, A. Žlebková
17.45 mše svatá pro pořadatele a hosty
Neděle 22. května 2022
8.00 zahájení hlavní části pouti
otevření infocentra
zahájení stánkového prodeje se včelími produkty a včelařskými potřebami
8.30 koncert Dechové hudby Lidečanka
10.00 řazení průvodu u sochy sv. Ambrože
žehnání krojů včelařů a spolkových praporů
10.10 slavnostní průvod od sochy sv. Ambrože do baziliky
10.15 slavnostní mše svatá za všechny živé a zemřelé včelaře a jejich rodiny
Odborný včelařský seminář – Jurkovičův sál:
13.00 beseda včelařů na aktuální témata o činnosti ČSV s předsedkyní ČSV Mgr. Jarmilou Machovou
14.00 „Zootechnika včelstev (racionalizace chovu včel)“ – Ing. František Texl
Odborný včelařský seminář – Poutní dům č. 1:
14.00 „Včelí pastva“ – Ing. Kateřina Smékalová, Ph.D.
16.30 ukončení poutě
Záštitu nad poutí přijal pan hejtman Zlínského kraje Ing. Radim Holiš.
Děkujeme za finanční podporu Zlínskému kraji, Českému svazu včelařů, Městu Bystřice p. Host., Městu Valašské Meziříčí a ZO ČSV Bystřice p. H.
podle informací př. Karla Zahradníka ze ZO ČSV Bystřice pod Hostýnem
Vyluštění tajenky křížovky z minulého čísla
Tak letošní včelařská sezóna je definitivně dávno za námi. A nic moc.
Věřme, že ta příští bude vydařenější.
Děkujeme všem luštitelům, kteří odevzdali vyluštěné křížovky! Tentokrát jsme nemohli losovat, protože výroční schůze se v lednu neuskutečnila (a asi proto také přišlo velice málo odpovědí).
Křížovka pro vás
V tajence najdete legendární větu z vesmírné lodi Apollo 13 používanou i českými včelaři při prohlížení plástů, když zaznamenávají počátky snůšky melicitózního medu. P. S. Čtěte česky.
L e g e n d a
VODOROVNĚ:
A. Kód Haiti; mající vlastnosti medu; strana. – B. Druh masa; druhá část tajenky; horní končetina. – C. Velký kopec; ženské jméno; darebák. – D. Nepatrná částka; značka kusu; staré vztažné zájmeno; značka kosmetiky; pahorkovitá nakupenina. – E. Ubytovna; kulturní stánek. – F. Španělsky „polévka“; táta a máma; švédský automobil. – G. Forma léku; umělá mlha. – H. Doupě; SPZ Litoměřic; zkratka jedné z velkých bank; citoslovce opovržení; vyrážka. – I. Ráj; údaj na dopisní obálce; vor. – J. Slovní pomoc; anglicky „žádný“; zločinec. – K. Kód letiště Alexandrie; přirozený způsob množení včelstev; šicí vlákno.
SVISLE:
1. První část tajenky. – 2. Rov; kožešina kolem krku; slezská řeka. – 3. Letadlo; zkratka jedné z bank; madridský fotbalový klub. – 4. Jilm polní; nečistota; jihoamerické pohoří. – 5. Zhoubná nemoc; mužské jméno; německy „orel“. – 6. Jméno Destinové; britský polárník; část nádoby. – 7. Jméno Patrasové; domácky Eduard; folklorní oděv. – 8. Hájová bylina; označení potravin pro diabetiky; dobře. – 9. Pryč zevnitř; prudce vanout; zdání. – 10. Epocha; jedna strana mince; arabské mužské jméno. – 11. Papežská listina; název bývalých obchodních domů; venezuelská řeka. – 12. Poškození stromku zvěří; německý určitý člen; krtci. – 13. Ruská řeka; MPZ Laosu; část nohy. – 14. Třetí část tajenky.
Ing. Jaroslav Matoušek
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14
A
B
C
D
E
F
G
H
I
J
K
Vyluštěnou tajenku zašlete do 15. listopadu 2022 na adresu: př. ing. Jaroslav Matoušek, Díly IV/ 884, 760 01 Zlín nebo na mailovou adresu matousekjar@email.cz, případně ji přineste na společenský večer 18. 11. 2022 – pokud se bude konat.
Zde budou dopisy slosovány a výherci budou odměněni poukázkami k nákupu včelařských potřeb podle počtu luštitelů, kteří zašlou tajenku: při počtu do 10 zaslaných tajenek bude vylosován jeden luštitel, při počtu 11 – 15 dva luštitelé a při vyšším počtu než 15 budou vylosováni tři luštitelé. Všichni vylosovaní luštitelé obdrží poukázky na nákup v Kauflandu.
Pokud se nebude moci uskutečnit společné setkání s losováním, budeme všichni luštit křížovky jen pro radost, ale přesto budeme rádi za zaslání tajenky, protože tak aspoň budeme vědět, že někteří z vás mají o křížovku zájem (a to tvůrce křížovky vždycky potěší).
Ing. Jaroslav Matoušek
Rozhovor s trochou ironie
Tuhle jsem potkal kamaráda (nevčelaře)
a dali jsme se do řeči
řek: prý je letos málo medu
a myslel, že mne přesvědčí.
A já na to:
Medu jsou plné Kauflandy,
co ti mám dál povídat.
Jestli tomu nechceš věřit,
tak se tam jdi podívat.
On zas na to: Na mou věru,
je však na něm napsáno
drobným písmem velmi tence,
že je čínské provenience.
Mám k němu mít důvěru?
A je vůbec k jídlu?
Když ho mají skoro kilo
za 100 korun v Lidlu?
A zas já:
Za 100 Kč? To se hodí.
Jíst určitě se může,
myslím si, že neuškodí,
když už nepomůže.
Ing. Jaroslav Matoušek
Včelařství Hába nabízí k odběru oddělky a matky – dle domluvy. Tel. 605 918 859.
Děkujeme tímto za přízeň a podporu obecním úřadům Bohuslavice, Březnice, Hvozdná, Lípa, Želechovice a Zlín. Tato podpora trvá již spoustu let a jsme za ni velmi vděčni. ZO ČSV Zlín
Milí čtenáři, přejeme Vám i Vašim rodinám
hodně velikonoční naděje
a v další včelařské sezóně hodně radosti
s Vašimi včeličkami!
Zpravodaj zlínských včelařů: vychází 2x ročně.
Vydávání schváleno členskou schůzí.
Názory přispěvatelů nemusejí odpovídat názorům redakce.
Předáno do tisku: březen 2022.
Redakční rada: Mgr. Andrea a Pavel Šimečkovi, Ing. Libor Dubčák, doc.RNDr.PhDr. Oldřich Hájek,Ph.D.MBA, Ing. Jiří Kalenda, Ing. Jaroslav a Anna Matouškovi, Ing. Roman Slavík, Ph.D., Ing. Petr Venený.
Pro členy ZO ČSV Zlín bezplatné – hrazeno z členských příspěvků.
Uzávěrka příštího čísla: 31. října 2022.
